Jsou uličky v jedné z Pražských čtvrtí. Jedná se o neurčitou pražskou čtvrt v praze, která se rozrostla na místě bývalého popraviště. Kluci ze Stínadel vytvořily zvláštní organizaci a říkali si Vontové podle vojtěcha Vonta, který jako prví sjednotil chlapecké party ve stínadlech. Jejich odznakem byl žlutý špendlík nošený na klopě kabátu. V čele vontů stál velký vont a odznakem jeho náčelnické hodnosti byl hlavolam zvaný ježek v kleci.
Pravda o Stínadlech Od vydání první knihy o Stínadlech se mezi příznivci Foglarovy literatury spekuluje o tom, zda Stínadla skutečně existovala a kde se nacházela. Protože většinu života prožil Foglar v Praze, obecně se vždy předpokládalo, že staré lokality hlavního města (Nusle, V Jirchářích, Řásnovka a další) byly Foglarovou nejvýraznější literární inspirací. Od toho se také odvíjel vznik různých chlapeckých skupinek, které na Starém Městě pražském pod vlivem Foglarových románů po večerech hledali dobrodružství, nebo zde přímo nějakou „vontskou“ organizaci založili. Podobná dobrodružství se však snažili podnikat i Foglarovi mladí čtenáři v jiných městech, kde žili. Ucelelý přehled poskytl však až Miloš Dvorský, který ve své knize Mýtus zvaný Stínadla. na základě studia archivních pramenů a srovnávání různých možných inspiračních zdrojů přehledně zdokumentoval a doložil, že Foglar se při psaní stínadelských opravdu inspiroval na několika konkrétních místech Staré Prahy. Pravděpodobným předobrazem Vontů jsou klukovské party z pražského Františku, přičemž se v románu objevuje i překvapivě mnoho atributů judaismu. Klub Rychlé šípy jsou podle Miloše Dvorského kombinací Foglarovy vlastní klukovské party z Vinohrad, zážitků Foglarova skautského oddílu, novinových výstřižků a vysněných ideálů. Ve druhé polovině 50. let 20. století existovala na Starém Městě klukovská parta zvaná Velká Obec Vontská (VOV). Jiná vontská organizace, která na předešlou nijak nenavazovala, existovala na Starém Městě v i 80. letech 20. století a její dozvuky byly patrné ještě začátkem 90. let. Vontové hráli hry v jeho úzkých uličkách a chodci v zapomenutých zákoutích mohli číst křídou napsané vzkazy s vontskou tematikou. Záplava turistů v centru Prahy po pádu komunismu znamenala v podstatě konec těchto romantických „dobrodružství“. Vedle otevřeně „vontské“ organizace vznikla na Starém Městě koncem 80. let 20. století také konkurenční organizace zvaná Město a později i některé další znesvářené frakce (Druhá strana, Františkáni aj.). Zanikly však spolu s vontskou organizací.
Komentáře
Přehled komentářů
Autor vchází z předpokladů.Oproti tomu ho mohu ujistit že Vontská obec i její myšlenky jsou aktivní.
Oprava údajů
(Veselý, 28. 11. 2015 17:52)